ČSP Pardubice
Report - ČSP Pardubice
průběh dne:
V sobotu v 8 ráno jsem na Svinově (dobře vyspaný, vyježděný a v plné síle) již seděl ve vlaku rozjíždějícím se směr Pardubice, doprovázen malou skupinkou Porubských "skejtrů" a kamarádů. O dvě a půl hodiny později se vlak dopotácel na pardubické nádraží.
Do parku jsme dorazili během chvíle, dojedli zbytky snídaně, zapsali se a začal rozjezd. Už od jedenácti byl park celkem dost plný, takže dobře se rozjezdit bylo celkem o hubu. Nicméně jsem rozježdění nepodcenil, a zkoušel si svoje vraždy na railu i na bangu. Postupně mi to tam začínalo krásně chodit a začínal jsem mít pocit, že dneska to všechno krásně půjde.
Po snad 30 výzvách komentátora se všichni postupně zaregistrovali a ti, co tam neměli co dělat, konečně opustili překážky a kvalita pojezdu šla nahoru.
Cca ve dvě hodiny začala kvalifikace, rozdělená asi do pěti skupin. Na jízdu bylo 45 sekund. Několik riderů zajelo celkem solidní jízdy, ale valné většině se moc nedařilo, a byli rádi, když odjeli 2 z průměrných 5 triků na jízdu, a to většinou těch základních.
Se svou předem vymyšlenou sérií triků pro první jízdu: "nollie fs a nollie bs, ollie transfer přes bangy až na zem s frontside lipslide na railu," které jsem krásně odjel (Na last trick jsem chtel udělat "nollie bs heelflip transfer", ale bohužel jsem to nakopl do "nollie bs varial heelflip"), jsem si myslel, že postup je stoprocentní záležitost. Stejného názoru byli i jiní, kteří mi po jízdě dávali "placky" za dobrý výkon.
Proto jsem si vychutnával odpoledne a těšil se na druhé kolo, do kterého měla postoupit zhruba třetina jezdců. V hlavě jsem už měl připravenou sérii triků, kterou bych to "zabil" v druhém kole, pochopitelně mnohem větší "vraždy" než pro kolo první. Ten den se mi velmi dařilo, a proto jsem si pohrával s myšlenkou velmi dobrého umístění v závodu.
Přišlo vyhlášení postupujících do 2. kola. Při zjištění, že moje jméno není mezi postupujícími, jsem zústal jen nevěřícně stát. Minimálně polovina postupujících předvedla v 1. kole slabší výkon, než já. Byl jsem patřičně naštvaný a každý, komu jsem sdělil, že nepostupuju, se divil.
"No nic. I to se stává."
Přišel BEST trik, a já jsem chtěl bodovat alespoň v něm. Po cca 13 pokusech jsem konečně "odjel" svuj "nollie bs heelflip bs lipslide revert" na railu, a to čistě. Bohužel, nevyhrál jsem. Vyhlašovalo se jen první místo.
Skate park v Pardubicích má sice střechu, ale celý den bylo nádherně a jet tady rozhodně stálo zato.
Vyhlášením skončilo ČSP v Pardubicích, zbyla jen trocha času na gratulace vítězům a rozloučení se s kámoši. Potom rychle na vlak a zpátky do té díry na východě Moravy, jménem Ostrava, kde ani není pořádný skatepark.
Fotografie budou umístěny v galerii