COLORADO-BRECKENRIDGE,KEYSTONE,VAIL - fotoreport

11.09.2009 14:13 | Autor: Roman Kuřil

Roman Kuřil a Vašek Gába při svém putování na příč Amerikou nafotili a natočili skvělé záběry. Další zajímavý článek z cesty po Americe a k tomu pár luxusních fotek.


1.2 odlétáme Wien,London,NYC kde za týden pobytu navštívíme dvě střediska v New Jersey-Big Bulder a Mountain Creek,dva streetové spoty v bronxu,contest Red Bull Scrapers jen jako diváci, celý článek z east coast můžete čekovat na freeride.cz

Cestu z NYC do Denveru řešíme amtrakem (usa železnice), protože nás láká vidět co největší část americké země, Naše očekávání se nakonec bohužel nenaplnilo tak, jak jsme si přáli, protože převážná část železnice vede přes pole. V pár větších městech jako Buffalo a Chicago pak protíná idustrialní častí. I když jsme toho z amerických krás nakonec moc neviděli, tak třicetihodinová cesta byla pohodlná, jídelní vůz si zaslouží pochvalu. A navíc to nestálo o nic víc než pětihodinový let letadlem.
Po ranním příjezdu do Denveru zjištujeme, že do Brecku jezdí jen jeden bus za den, a to až v 18.00. Jízdenka stojí 15$. Druhou možností je cesta místním taxi - Colorado Mountain Expres -, které jezdí každou hodinu, za to ale stojí o 65$ víc. Třetí možností je zapůjčení auta, které stojí 50$ na den. Takže neváháme a půjčujeme si Chevrolet Impala 3900V6 a vyrážíme do sto kilometrů vzdáleného Breckenridge. Hned po výjezdu z města se před námi otevírá nádherné panorama hor, které je, k našemu překvapení, úplně bez sněhu. Teď už víme, že to má na svědomí vítr a rozdílná konzistence sněhu. V Rocky mountains totiž najdete skutečně suchý powder, v kterém je luxus pow pow.

Střediska Summit County - Breckenridge,Keystone,Cooper, Beaver Creek, Abasin, Vail - leží podél dálnice číslo 70 v nadmořské výšce kolem 3000 m.n.m. Mezi sebou jsou propojeny spolehlivou a velmi dobře řešenou autobusovou dopravou, která jezdí nejenom načas, ale také zadarmo. Epic Pass, který platí do všech těchto středisek stojí do konce listopadu za 600$, po začátku sezóny pak 1800$. Kdo dává přednost jednodenním permanentkám, tak zaplatí za jeden den 98$, což je hell. Jednotlivá střediska se mezi sebou liší nejenom terénem, sklonem sjezdovek a rozlohou, ale také možstvím sněhových srážek, nadmořskou výškou a designem snowparků.
Breckenrdge se pyšní několikanásobným oceněním za nejlepší středisko roku. Vedle freeridových lokalit vniká především jeho hlavní snowpark na Peak 8. Ten je rozdělen na proline, která se skládá ze 4 kickerů (16,18,20,25m table) doplněných o 15 railů a shredovích věcí. Proline je zakončena každodenně shapovanou Urampou, která patří mezi. TOP7 pipe v Usa. Park line pro všechny začíná třemi 6metrovými kickery. Poté se rozděluje na dvě až tři lajny, kde se můžete proplétat mezi raily,bedýnkami, wallridy a shred spoty. Dohromady zde najdete tak padesát překážek, které jsou doplněny dalšími kikery s tably 10,10 a14 metrů. Bonusem je dětský park a v lese dobře ukryté dřevěné spoty různých tvarů a velikostí, které “just for fun” postavili lokální rideři. V parku na Peak 8 můžete potkat lokal ridery jako je Lucas Magoon, Mike Casanova,Chad Otterstrom, Rayn Thompson, Steve Fisher nebo Shawn White. Během zimy se zde objeví i celá řada dalších pro riders, které láká jak park, tak některý z mnoha shootingů, které tu během sezóny probíhají.
Mým favoritem je Keystone který se řadí do top5 jib shred parků v Usa. Popisovat co tu najdete, nemá cenu, protože se v něm nachází vše, co si jen umíte představit. Překážek je tam víc než 120 a místní šejpři je velmi často obměnují. Ty, co zrovna nepotřebují, leží stranou. Spoty jsou umístěny na čtyřech sjezdovkách. Můžete se mezi nimi proplétat a do nekonečna vybírat lajnu, na kterou máte zrovna chut. Vedle railů nechybí ani kickery ve dvou lajnách po třech za sebou, přičemž větší lajna má tably 14,17 a 20m, menší pak 10,10 a12metrů. Urampy jsou tu pro jistotu hned dvě, kdyby v jedné bylo náhodou narváno Nejlpeší na tom je, že park má sedačku, která vás za dvě minuty vyveze na jeho vrchol, takže za den stihnete tolik jízd a spotů, jako v Čechách za celou zimu Cooper leží u dálnice po cestě do Vailu. Středisko má jen několik sjezdovek, park v něm je narozdíl ode dvou předchozích o dost chudší, jeho stavitelé kladou důraz na Urampu která je nejlepší ze všech resortů. 
Vail leží asi 40 minut jízdy od Brecku a je kopií švýcarských hosrkých středisek. Žije v něm nejvíce obyvatel a jezdí do něj především bohatá klientela. Má nejvíc sjezdovek a precizně vyhodtovenou napodobeninu “starobylého” centra, postavenéjho před nekolika desítkami let. Invence jeho stavitelů se vyčerpala na kopírování alpských kašen a hospůdek, takže na park už mnoho energie nezbylo a podobá se evropským modelům. Vail je vhodný především pro sjezdové lyžaře. Pokud napadne prašan, tak se mění ve freeridový ráj s nejlepším backcountry celého Summit County. VšichniAmeričani vám na potkání poví, že ve Vailu si musíte jít zajezdit. A mají pravdu.
Beaver creek jsme bohužel nenavštívili, ale podle vyprávění místních je velmi dobrý pro snowmobiling a freeride. Je plný kaskád bušonů a bc kickerů.
Všechny střediska se otevírají kolem 15 listopadu a zavírají 20 dubna. Vyjímkou je pouze A-basin, kde sezóna začíná o měsíc dříve a končí o měsíc později. Přes zimu se do A-basin parku jezdit nevyplatí. Dobré podmínky k ježdění nabízí až v květnu, kdy zde natáčejí známé produkce. Celé středisko je přes zimu vhodné pro freeride a Evropanům připomene dobře známá alpská pohoří. 

Love Land Pass jsem na začátku nejmenoval, protože to není středisko v pravém slova smyslu. Zapomenout na něj ale nemůžu. Leží dalších 5km za A-basin a je nejvýše položeným místem s největším počtem sněhových srážek v Summit County. Vhodný je pro b.c kickery, skákání z převisů a freeride. Velmi zábavné je zde i stopování velkých jeepů s korbou. Ty tu totiž slouží jako vleky. Pokud padá sníh, tak zde potkáte hodně partiček, které řeší situaci tak, že jeden řídí a ostatní jezdí z kopce dolů.

V parcích Colorada velmi rychle pochopíte, že snowboarding není o starém známém hrocení a shánění sponzorů za každou cenu, ale především o zábavě a “having fun”. Každý druhý číšník z restaurace na kopci umí na prkně víc, než většina Čechů a shánět sponzora ho přitom ani nenapdane. Nutno dodat, že to v podstatě ani nepotřebuje, protože většina věcí se zde dá na internetu nebo v kamených obchodech koupit za mnohem méně peněz než u nás. Střediska pak do svých parků přes sezónu hodně investují, což se projevuje nejenom na jejich kreativním a často se měnícím designu, ale také pravidelné úpravě. Ta probíhá nejenom několikrát za týden, ale i několiktát za den. V parcích narazíte na jezdce z celého světa, kteří sem přijeli strávit sezónu. Co v nich naopak nenajdete, jsou z Čech dobře známe posedávající patričky u překážek. A když už si myslíte, že vás nemá co překvapit, tak kolem vás projede tříleté díte s rukávy po kolena následované čtyřicetileý pankáčem a na skoku před vámi vyšvihne luxusní bs5. V CO je jen jediná chyba a to že je asi nejvíc policejní stát z usa..to se pro nás snowboarders projevuje hlavně v tom že jsou všude zákazy na street raily pod velkou pokutou a zabavení fotáku či kamery, ale i tak jsem to jednou risknul a šel do toho. Většina pros jezdí natáčet street do sousedního Utahu kde je naopak jak říkají nejbovolentnější stát. Pokud vás baví rybaření jako mě tak CO je opravdoví ráj, můžete lapnout lososy nebo tři druhy pstruhů o délce přes půl metru není problém.
Když zhodnotím náš trip tak na dvě nepříjemné drobnosti v podobě nestihnutí zakoupení sezoní pernamentky(díky moc marty za pomoc) a moje omdlení po cestě z hot tube do sprchy z následným probuzením na zemi v louži krve a památkou deseti stehů na hlavě mi dal tenhle trip moc zkušeností a progressu v ježdění i životě, příští rok neváhám volím opět Breckenridge. Na závěr bych chtěl moc poděkovat bratrům Ekimovi a Fery Kunertovi za pomoc a věnování dvou týdnu jeho času pro naše focení.peace